Jednoduché účetnictví

Od počátku roku 2016 byla zavedena novela zákona o účetnictví
č. 221/2015 Sb., která opět povoluje možnost vést jednoduché účetnictví. Avšak ne pro každého a za předem určeným podmínek.

Jednoduché účetnictví se v zákoně již několik let neobjevuje (konkrétně bylo od 1. 1. 2004 nahrazeno daňovou evidencí). Avšak některým účetním jednotkám byla udělena výjimka a své účetnictví mohou vést jako jednoduché. Tyto jednotky tedy účtují podle pravidel, která byla před několika lety zrušena, a to bylo hlavním důvodem pro opětovné znovuzavedení jednoduchého účetnictví zpět do zákona o účetnictví.

Účetní jednotce se povoluje vést jednoduché účetnictví pokud:

  1. není plátcem daně z přidané hodnoty,
  2. její celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nejsou větší než 3 mil. Kč (do této hodnoty se nezapočítávají průběžné položky, tržby z prodeje dlouhodobého majetku, nahodilé či mimořádné příjmy),
  3. celková hodnota majetku účetní jednotky není vyšší než 3 mil. Kč (do této hodnoty se opět nezapočítávají pohledávky z prodeje dlouhodobého majetku a jejich úhrady, nahodilé či mimořádné pohledávky a jejich úhrady),
  4. je zároveň:
    1. spolkem a pobočným spolkem,
    2. odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací či pobočnou mezinárodní odborovou organizací,
    3. organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů a pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů,
    4. církví a náboženskou společností či církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou dle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností,
    5. honební společností.

Nová právní úprava jednoduchého účetnictví se nevrací ke svému původnímu pojetí, tedy zachycovat účetní případy na jednom účtu. Pojem “jednoduché” je nyní vztaženo spíše k rozsahu jeho vedení.  Na druhou stranu také ale nalezneme mnoho shod s historií, a to především v jeho přehledech. Výstupem jednoduchého účetnictví jsou tyto přehledy dva – přehled o příjmech a výdajích a přehled o majetku a závazcích.

Účetními knihami v jednoduchém účetnictví jsou opět:

  1. peněžní deník (obsahuje informace o peněžních prostředcích, tedy o příjmech a výdajích),
  2. kniha pohledávek a závazků (součástí této knihy jsou také tzv. zákonné rezervy),
  3. pomocné knihy o ostatních složkách majetku (především dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, finanční majetek, zásoby a ceniny).

Z toho důvodu, že se nová právní úprava jednoduchého účetnictví plně nevrací k původnímu pojetí, některá ustanovení zákona se tím vylučují:

  1. ustanovení odpisů, opravných položek, rezerv a reálné hodnoty,
  2. ustanovení o směrné účtové osnově, účtovém rozvrhu či některá ustanovení o účetní závěrce, tedy ta ustanovení, která se výlučně týkají vedení podvojného účetnictví,
  3. účetní jednotky, které nyní vedou jednoduché účetnictví, nemohou uplatňovat jako účetní období hospodářský rok.

V souvislosti se znovuzavedením jednoduchého účetnictví se zavádí i konkrétní sankce. Např. za absolutní nevedení jednoduchého účetnictví – 100 tis. Kč. Za neuschování účetních záznamů nebo za nezveřejnění přehledu o majetku a závazcích – 50 tis. Kč. Již stávající sankce se nemění (např. pokuta ve výši 6% hodnoty aktiv za nevedení účetnictví či 3% hodnoty aktiv za nezveřejnění účetní závěrky nebo výroční zprávy.

Na základě výše uvedených pravidel by tedy pro  velmi malé účetní  jednotky , které nejsou primárně založeny za účelem podnikání a které vykonávají převážně společensky prospěšnou činnost mělo jednoduché účetnictví na jedné straně přinést úlevu od administrativní a finanční zátěže spojené s vedením podvojného účetnictví, ale na druhé straně by mělo poskytovat  dostatečný  rozsah pro jejich potřeby a požadavky na vykazování.

Převzato z webu: http://www.fucik.cz/publikace/jednoduche-ucetnictvi-je-zpet/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *